Poprvé s paddleboardem na Sázavu

Poprvé s paddleboardem na Sázavu

Pokud jste zakoupili nový paddleboard a přemýšlíte, kam vyrazit, určitě mohu doporučit malebnou řeku Sázavu. Níže jsem dal dohromady pár rad pro úplné začátečníky, které ulehčí první paddleboardový výlet.

1. Doprava okolo řeky Sázavy
Po celé délce Sázavy jezdí stylová lokálka, který Vás dopraví i se sbaleným paddleboardem na jakékoliv startovací místo. Z Prahy je nejlepší vlakový spoj do Čerčan, odkud se dostanete dále lokálkou na horní i dolní tok Sázavy.

2. Výběr vhodného úseku řeky

Sázava se v letních měsících podotýká s nedostatkem vody. Nejhezčí úsek z Týnce nad Sázavou do Pikovic je splutelný pouze za předpokladu, že vodočet v Nespekách ukazuje alespoň 80 – 90 cm. Tento úsek je však vhodný pouze s helmou a vestou – obtížnost řeky je WWI až WWII. V opačném případě lze doporučit na paddleboard úsek z Kácova do Českého Šternberka, který nabízí dostatečně hlubokou, pomalu tekoucí vodu. Když nechcete cestovat až do Kácova, nabízí se také úsek Čerčany – Týnec nad Sázavou. Počítejte však s 200 metrů dlouhou mělčinou pod čerčanským jezem. Stejně tak je možné splout za nižšího vodního stavu jakoukoliv jinou část řeky nad Týncem nad Sázavou – samozřejmě občas narazíte na nějakou tu mělčinu.

3. Přeprava věcí
Paddleboardy mají na přídi gumičky, které umožňují uchycení loďáku s věcmi. Alternativou je baťůžek na záda, ten však může omezovat v pádlování, ale zase neomezí manévrovatelnost plováku.

4. Nafouknutí
Před plavbou se plovák nafoukne vysokotlakou ruční pumpou. Nafouknutí trvá průměrně 6 minut a vyžaduje určitou fyzickou zdatnost. V závěrečné fázi foukání je doporučené využívat pohybu celého těla, což umožní dosažení cílového tlaku s méně úsilím. Plovák foukáme cca na 15 PSI. Pokud plovák dobře nafouknete není potřeba vozit pumpu sebou.

5. Nošení

Nafouknutý paddleboard se dá pohodlně držet za středové ucho a nést pod paží.

6. Délka pádla
Ze začátku pádlo nastavíme tak, aby bylo o 20-30 cm delší než jezdec. S přibývajícími zkušenostmi se budete schopni za pádlem více natáhnout a pádlo budete značně zkracovat.

7. Ochranné prvky
Na klidných úsecích Sázavy nepovažuji za nezbytné používání helmy a vesty za předpokladu plavecké zdatnosti a dostatečné opatrnosti (zvláště při jízdě na mělčině). Samozřejmě je vesta i helma doporučena. Na jezech a rychleji tekoucích úsecích je však helma i vesta nezbytná.

8. Obutí
I když je pohodlné na paddleboardu jezdit bos, občasná nutnost vystoupení do řeky vyžaduje vhodnou obuv. Obuv oceníte zvláště při překonávání jezů a mělčin pod jezy v případě sucha. Jedna z nejdelších mělčin je pod jezem v Čerčanech, jejíž překonání vyžaduje 200 metrů chůze po kamenitém říčním dně. Při pohybu kolem řeky a na jezech dáváme pozor na zrádné a velmi kluzké kameny. Obuv má také důležitou ochranou funkci při pádu.

9. Postoj na prkně
Standardní postoj je ve středu prkna, čelem ve směru plavby a s nohama mírně rozkročenýma na úrovni středového ucha. Tento základní postoj zaručuje stabilitu do strany (nikoliv předozadní – pozor na pád v důsledku zadrhnutí o dno) a nejlepší rychlost při pádlování – prkno vytváří nejmenší vlnu.

10. Způsob pádlování
Při záběru mírně pokrčíme koleno na straně pádlování, díky tomu dosáhneme pádlem dál a lépe zapojíme do záběru celé tělo. Při záběru ponořujeme pádlo do vody u špičky, s listem natočeným na přitažení – tím zabráníme přetáčení špičky plováku. Paddleboard neovládáme zalamováním jako na kánoi! Všechny záběry provádíme v prostoru před úrovní těla, díky tomu získáme lepší stabilitu a provedeme kvalitnější záběr.

11. Snížení těžiště
V obtížnějších úsecích a v místech, kde hrozí kontakt plováku se dnem, nebo kamenem je možné na paddleboardu klečet. Klečení snižuje těžiště, proto dává jezdci větší stabilitu při jízdě. Zároveň se eliminuje riziko pádu z výšky na kamenité dno. Pokročilejší jezdci na paddleboardu neklečí nikdy, ale používají snížený surfový postoj, který zajišťuje dobrou předozadní kontrolu.

12. Jezy
V průběhu letní sezóny bývá mnoho jezů na Sázavě nesjízdných. Na paddleboardech jezy proto obvykle nesjíždíme, ale plovák přeneseme po břehu, popřípadě přetáhneme přes jez. Při nízkém vodním stavu bývá často nejvýhodnější zastavit ve šlajsně, vystoupit a plovák přetáhnout šlajsnou, či hned vedle šlajsny. Po překonání šlajsny je obvykle možné nastoupit na plovák a vymotat se z případné mělčiny.

13. Mělčiny
Při projíždění míst, kde není dostatek vody a hrozí drhnutí finy o dno je nutné přemístit váhu na příď paddleboardu. Díky tomu je ponor zadní části plováku menší a je tak možné projet i místa s velmi malou hloubkou. Při projíždění míst s hraniční hloubkou jedeme dostatečně pomalu, aby případné nečekané zadrhnutí plováku nezpůsobilo náš nekontrolovaný a nebezpečný pád do mělké vody. Menší zadrhnutí fin ustojíte i díky předsunu jedné nohy (surfový postoj).  Mělčinám se je možné častokrát vyhnout zvolením vhodné části řečiště k plavbě. Zvláštním rizikem jsou mělké, ale rychleji tekoucí části řeky. V takových místech je pro začátečníky vhodnější na paddleboardu klečet/sedět a být připraven na případné náhlé zaseknutí plováku o říční dno, které může v důsledku setrvačnosti zapříčinit naše „vystřelení“ před plovák.

14. Návrat na místo vyplutí

Pokud se na místo vyplutí vracíte vlakem, vyplatí se nezapomenout pásek na svázání paddeleboardu. Se sfouklým a dobře svázaným paddleboardem se podstatně lépe manipuluje.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *