Jak na to

 

1. Doprava okolo řeky Sázavy
Po celé délce Sázavy jezdí stylová lokálka, který Vás dopraví i se sbaleným paddleboardem na jakékoliv startovací místo.

2. Přeprava věcí
Paddleboardy mají na přídi gumičky, které umožňují uchycení loďáku s věcmi.

3. Nafouknutí
Před plavbou se plovák nafoukne vysokotlakou ruční pumpou. Nafouknutí trvá průměrně 6 minut a vyžaduje určitou fyzickou zdatnost. V závěrečné fázi foukání je doporučené využívat pohybu celého těla, což umožní dosažení cílového tlaku s méně úsilím. Plovák foukáme cca na 15 PSI.

4. Nošení/přetahování – nafouknutý paddleboard se dá pohodlně držet za středové ucho a nést pod paží. V případě přetahování zvedneme zadní část paddleboardu (tam kde jsou finy) a táhneme špičku šetrně po zemi.

5. Délka pádla
Pádlo nastavíme, aby bylo o 20-30 cm delší než jezdec.

6. Ochranné prvky
K paddleboardu nepůjčujeme plovací vesty ani další ochranné prostředky. Na klidných úsecích Sázavy nepovažujeme za nezbytné jejich používání za předpokladu plavecké zdatnosti a dostatečné opatrnosti (zvláště při jízdě na mělčině).

7. Obutí
I když je pohodlné na paddleboardu jezdit bos, občasná nutnost vystoupení do řeky vyžaduje vhodnou obuv. Obuv oceníte zvláště při překonávání jezů a mělčin pod jezy v případě sucha. Jedna z nejdelších mělčin je pod jezem v Čerčanech, jejíž překonání vyžaduje 200 metrů chůze po kamenitém říčním dně. Při pohybu kolem řeky a na jezech dáváme pozor na zrádné a velmi kluzké kameny.

8. Postoj na prkně
Standardní postoj je ve středu prkna, čelem ve směru plavby a s nohama mírně rozkročenýma na úrovni středového ucha. Tento základní postoj zaručuje největší stabilitu a nejlepší rychlost při pádlování – prkno vytváří nejmenší vlnu.

9. Způsob pádlování
Při pádlování na klidné hladině máme zpevněné tělo a natažené nohy, aby jsme efektivně přenášeli záběr pádla na prkno bod nohama. Při záběru mírně pokrčíme koleno na straně pádlování, díky tomu dosáhneme pádlem dál a lépe zapojíme do záběru celé tělo. Při záběru ponořujeme pádlo do vody u přídě, s listem natočeným na přitažení – tím zabráníme přetáčení špičky plováku.

10. Klečení na paddleboardu
V obtížnějších úsecích a v místech, kde hrozí kontakt plováku se dnem, nebo kamenem je vhodné na paddleboardu klečet. Klečení snižuje těžiště, proto dává jezdci větší stabilitu při jízdě. Zároveň se eliminuje riziko pádu z výšky na kamenité dno.

11. Jezy
V průběhu letní sezóny bývá mnoho jezů na Sázavě nesjízdných. Na paddleboardech jezy proto obvykle nesjíždíme, ale plovák přeneseme po břehu, popřípadě přetáhneme přes jez. Při nízkém vodním stavu bývá často nejvýhodnější zastavit ve šlajsně, vystoupit a plovák přetáhnout šlajsnou, či hned vedle šlajsny. Po překonání šlajsny je obvykle možné nastoupit na plovák a vymotat se z případné mělčiny.

12. Mělčiny
Při projíždění míst, kde není dostatek vody a hrozí drhnutí finy o dno je nutné přemístit váhu na příď paddleboardu. Díky tomu je ponor zadní části plováku menší a je tak možné projet i místa s velmi malou hloubkou. Při projíždění míst s hraniční hloubkou jedeme dostatečně pomalu, aby případné nečekané zadrhnutí plováku nezpůsobilo náš nekontrolovaný a nebezpečný pád do mělké vody. Mělčinám se je možné častokrát vyhnout zvolením vhodné části řečiště k plavbě. Zvláštním rizikem jsou mělké, ale rychleji tekoucí části řeky. V takových místech je nezbytné na paddleboardu klečet/sedět a být připraven na případné náhlé zaseknutí plováku o říční dno, které může v důsledku setrvačnosti zapříčinit naše “vystřelení” před plovák.